Ministr Ťok dlouhodobě lobuje za celoplošné zvýšení rychlosti na dálničních úsecích minimálně o 10 km/h. Tento návrh přichází společně s celou řadou zpřísňujících postihů za bezohlednost a nedodržování nastavených pravidel. Aktuální podoba plánované novely prozatím počítá se stovkami kilometrů. Inspirace přichází opětovně od sousedů z Rakouska.
Proč nelze navýšit rychlost všude?
Rychlost o 10 km/h lze zvýšit pouze na takových úsecích, které splňují přísné požadavky na bezpečnost provozu. Z těchto důvodů nelze navýšení vnést do celoplošného schématu dálnic. Zvýšení tak bude označeno příslušnou dopravní značkou a počítat s ním lze výhradně na delších a rovných úsecích. Příkladem se může stát oblast D1 z Lipníku ke Klimkovicím a D2 od Chrlic k hranicím se Slovenskem. Novela zahrnuje asi 250 km/h v neschválené podobě.
Nejdříve se musí dohodnout sněmovna
Další kroky a typologie nových úseků budou probíhat až ve chvíli, kdy se novela protlačí skrze poslaneckou sněmovnu. Do té doby nemá cenu nad další prací uvažovat. Shoda poslanců je tedy pro otevření nových úseků se zvýšeným limitem zásadní. Plány se na stole objevily už v loňském roce v září, kdy došlo k setkání s protějškem Norbertem Hoferem.
Rakušané jsou v této problematice o několik kroků napřed a aktuálně testují zvýšenou rychlost na cca 60 kilometrech dálnic. Hlavním předpokladem pro povolení zvýšené rychlosti je vyhovující výhled, který poslouží k případnému bezpečnému zastavení. Jakékoliv ostré zatáčky navýšení hatí.
Propastný rozdíl – jsou obavy na místě?
Osobní vozy se s navýšenou rychlostí popasují dobře. Problém podle některých poslanců přichází s ohledem na pomalejší kamionovou dopravu jezdící cca 80 km/h. Rozdíl mezi rychlými a pomalejšími vozy se tak o to více prohloubí a může vést k nepříjemným situacím. Do vytipovaných úseků tak nebude a není zahrnuta dálnice D1, kde je kamionová doprava na nejvýšší hustotě.
