Typická scéna na českých pozemních komunikacích, kdy vás na devadesátce předjíždí vůz na nepřehledném úseku sto kilometrovou rychlostí. Je to hazard, který má své opodstatnění nebo se jedná jen o zbytečné rozhodnutí ohrožující účastníky silničního provozu? Existují situace, kdy se z důvodu úsporu času snažíte v mezích zákona svou jízdu urychlit, efekt přichází pouze při nižších rychlostech.
Spěchej pomalu není jen sloganem, ale velkým moudrem, ve kterém se toho skrývá daleko více, než si dokážete představit. Na našich silnicích stále figuruje ohromné množství spěchajících řidičů, kteří si neuvědomují, že agresivnější a zároveň rychlejší jízdou si svůj pobyt na pozemních komunikací výrazněji nezkrátí. Je lepší přidat v rychlostech nižších, zde je to z pohledu výpočtů nejúspornější.
Spěcháme pomalu, přijíždíme rychleji
Asi každý si dokáže vypočítat, jak rychle je nutné jet, abychom za jednu hodinu ujeli 100 km. To znamená, že dvouset kilometrovou rychlostí musíme tuto vzdálenost ujet za pouhých 30 minut. Řidiči s obdobným uvažování zrychlují vždy a všude. Uspěchaná doba si žádá rychlejšího přesunu, podívejme se, jak je důležité, jestli zrychlujeme při nižších nebo vyšších rychlostech – o kolik si cestu časově zkrátíme?
Vzdálenost 100 kilometrů
- nepatrné navýšení jízdy o 10 km/h z původní hodnoty 40 km/h ušetří zhruba 30 minut z celkového času jízdy
- totožné navýšení ze současných 80 Km/h na 90 km/h ušetří už pouze 8 minut.
- naprosto stejnou časovou úsporu získáte při navýšení rychlosti ze 110 km/h na 130 km/h
- překročení maximální povolené rychlosti na české dálnici o 30 km/h šetří jen 8,5 minuty, má to tedy na sto kilometrech vůbec nějakou cenu?
Největší úsporu tedy naleznete při zrychlení na úsecích, kde jedete pomalu, jakmile se dostanete k 90 kilometrové rychlosti, už se bavíme jen o minutkách. Zbytečné hazardování tedy nemá příliš velký význam. Třiceti minutovou úsporu ve vyšší rychlosti získáte pouze zdvojnásobením rychlosti, raději navyšte v pomalejších úsecích o 5 až deset kilometrů v hodině a výsledek bude stejný za mnohem bezpečnějších podmínek.
Kdo jezdí rychleji, nemusí být v cíli první
Statistická ukázka je prezentována na příkladu stále stejné rychlosti. V reálném provozu je situace trochu odlišná. Na své cestě potkáte spoustu míst kde je zapotřebí zpomalit, ať už se jedná o zúžení, hustější dopravu nebo přítomnost probíhajících oprav. To, že jedete výrazně vyšší rychlostí vám ještě nezajistí první místo v cíli. Na dálnici stačí svedení do jednoho pruhu, či kolize a vůz, který celou dobu jel o poznání pomaleji vás po několika minutách dostihne a bez riskantního manévrování. Raději volte pomalejší a plynulou jízdu, k tomu získáte jako odměnu nižší spotřebu pohonných hmot.
Brzdná dráha
Se spěchem samozřejmě přicházejí i další rizika v podobě prodloužení brzdné dráhy. Fyzikální zákony neobelstíte ani tím nejnadupanějším vozidlem. Při zadupnutí brzd ve 110 kilometrové rychlosti na sněhu počítejte s brzdnou dráhou okolo 320 metrů plus pár desítek metrů, než správně zareagujete. Na mokrém asfaltu se jedná 92 metrů a na suché vozovce 68 metrů. Při poloviční rychlosti se brzdné dráhy výrazně snižují. Nepodléhejte zbytečným emocím a neriskujte životy své ani ostatních pro pár minut k dobru.
