Vliv počasí na lidské chování za volantem je mnohem markantnější, než si mnozí z nás vůbec připouští. Pokud se domníváte, že za urputného vedra jezdí řidiči přímo jak splašený, nedivte se, existuje proto i vědecké vysvětlení. Pojďme se společně podívat, jaký vliv má počasí na lidské chování a styl jízdy.
Ze statistického hlediska vyplývá, že za teplejších dnů je mnohem více nehodovosti, než za optimální teploty. Přímá úměra pracuje naprosto senzačně, čím vyšší teploty panují, tím nebezpečnější se pozemní komunikace stávají. Tyto poznatky se mohou doložit záznamy policistů společně se sběrnými informacemi z meteorologických stanic. Například červenec byl v tomto roce nejtragičtější. Sledování od roku 2011 dává najevo, že nejobtížnějším klimatem se stává změna tlaku a jeho výkyvy společně s vyššími teplotami. Příroda nás tedy má neustále pod dohledem svého působení ať se nám to líbí nebo ne.
Vzteklost a nesoustředěnost
Asi dvě nejnebezpečnější vlastnosti, které by měl každý řidič raději nechat doma zapečetěné za dveřmi. Vyšší teploty úzce souvisí s nadměrnou únavou. Lidský organismus je přehřátý a ten neustále s těmito extrémními klimatickými podmínkami bojuje. Po několika hodinách jsme již natolik vysílení, že je rapidně ovlivněna i celková soustředěnost.
Takový řidič pak mnohem snadněji zapomene na přednost zprava nebo omylem vjede do protisměru či se při couvání dostatečně nerozhlédne. Statistika uvádí, že při nižším tlaku je nehod úplně nejméně, zatímco při vyšších hodnotách umírají lidé na silnici častěji.
Je to dáno tím, že ve střední Evropě nejsou lidé na vysoké teploty prostě navyklí a trvá jim déle, než se s těmito povětrnostními podmínkami srovnají. Jakmile svítí sluníčko, sešlápneme plyn a jsme méně obezřetní, zatímco za silného deště sledujeme každé vozidlo a jeho reakce s dostatečným předstihem. Počasí tedy styl jízdy ovlivňuje, aniž si to uvědomujeme.
Malátnost, pocity na omdlení
Tropický den a následně hřejivá noc je sice příjemná pro trávení volných chvil s přáteli na zahrádce u ohně, ovšem o kvalitě spánku nemůže být řeč. Pokud nemáme dostatečný a hluboký spánek naučený, dostavuje se přes den únava, malátnost a v nejtěžších případech i pocity na omdlení. Tuto oblast bychom neměli podceňovat, jelikož vliv únavy na styl řízení se dá srovnat i s alkoholem v obsahové hodnotě jedné promile. Tento fakt sebou rovněž přináší až sedminásobně vyšší pravděpodobnost zavinění nehody s fatálními následky. Tato tvrzení se dají doložit statistickými údaji v dobách největších veder. Nejvíce nebezpeční řidiči jsou paradoxně zástupci profesionálního segmentu, kde je únava takřka běžným jevem a následně mladí lidé do pětadvaceti let po prohýřených víkendech. V závěsu jsou pak na vině i směnné provozy v zaměstnání.
Zapomínáme na dopravní značení
Únava má za následek zpomalené reakce a celkovou malátnost, což jsou projevy neslučitelné s bezpečnou jízdou. Kromě jiného výrazně zhoršuje krátkodobou paměť, což znamená, že řidič zapomene na jinak viditelnou dopravní značku. Jižní státy moc dobře vědí, proč svou maňánu a odpolední siestu zachovat, jednak se lidé mohou ukrýt před přímým sluncem do stínu a na druhou stranu se snižuje množství dopravních nehod.
Při vysokých teplotách mimo jiné i rapidně klesá pracovní výkonnost až o celou čtvrtinu. Někdo by mohl navrhnout řešení v podobě klimatizace, jenže po vystoupení z automobilu se lidský organismus dostává do výkyvového šoku, který ho silně vyčerpává.
Buďte tedy na silnicích opatrní a pokud se povětrnostní podmínky a klimatická hodnota teploty přibližuje třicítkám, raději si svou cestu dobře promyslete.
