Většina velkých německých měst již v současnosti uplatňuje omezení vjezdu do svých center, v závislosti na emisích, které vypouštějí jednotlivé automobily. Ty jsou rozděleny do tří skupin a odlišují se od sebe barevnými známkami na čelních sklech. Od příštího roku měla německá vláda zavést čtvrtou a nejpřísnější plaketu, která by zavařila především majitelům vozům s dieselovými motory.
Systém plaket zpřísňuje
Systém rozdělení automobilů dle množství vypouštěných emisí a jejich označení pomocí červené, žluté a zelené plakety, které určují, zda se může dané vozidlo pohybovat po okraji města nebo smí vjet až do jeho centra funguje v Německu již od roku 2008. Tato myšlenka měla snížit ve velkých městech koncentraci oxidů dusíku a dalších škodlivých látek v ovzduší. Jak se ovšem ukazuje, od roku 2008, kdy byly plakety zavedeny, se hodnoty těchto látek v ovzduší německých měst snížily pouze o několik procent a nikoli o několik desítek procent, s čímž německá vláda počítala. Bývalá německá ministryně životního prostředí, Barbara Hendricková, se proto rozhodla na začátku letošního roku nastolená pravidla ještě přísnit a od roku 2019 plánovala zavedení nové, modré, plakety, která by vjezd do center měst povolovala pouze automobilům s benzínovým motorem. Vozy s dieselovým agregátem by pro získání modré plakety musely splnit emisní normu Euro 6, která je platná pro všechny vozy vyrobené po roce 2015. Tento návrh byl později ještě zpřísněn, o což se zasadil současný německý ministr životního prostředí, Jochen Flasbarth. Ten požadoval příchod modré plakety již od počátku roku 2017. Navíc by ji dle jeho návrhu získaly pouze elektromobily nebo vozy spalující vodík, CNG a podobně.
Tento razantní krok obhajuje Flasbarth tvrzením, že v důsledku vysokých emisí je v v SRN více než 400 000 lidí zdravotně ohroženo. Navíc je dle něj emisní limit porušen ve více než osmdesáti německých městech a jejich počet stále narůstá.
Porušení emisních limitů je v Německu alarmující
Podle oficiálních měření Spolkového úřadu pro životní proszředí byly limity koncentrace oxidu dusíku překročeny na dvou třetinách všech kontrolních měřících stanic. Z měření rovněž vyplývalo, že limit Evropské Unie 40 mikrogramů na metr krychlový (ug/m3) byl ve většině případů hrubě překročen. Roční průměr byl překročen o 27 %. Celkem se měření účastnilo 57 stanic. Z toho bylo na 45 z nich naměřena koncentrace oxidu dusíku 45 ug/m3, na 19 hodnota přesahovala 50 ug/m3, na 6 z nich se hodnota vyšplhala na 55 ug/m3 a dokonce 14 stanic hlásilo koncentraci vyšší než 60 ug/m3. Ze zprávy Spolkového úřadu pro životní prostředí také vyplývalo, že hlavním viníkem tohoto vysokého překročení povolených limitů koncentrace NO2 v ovzduší jsou zejména automobily s dieselovými motory. Právě na tento popud vláda rozhodla o zpřísnění emisních limitů a o zavedení modrých plaket od roku 2017.
Druhá strana mince
Může se zdát, že zavedení modrých plaket je jednoznačným a jediným možným řešením tohoto vzniklého problému. Stejně, ale jako většina podobných problémů mají i modré plakety dvě strany mince. Tu u kauzy modrých plaket tvoří více než 13 milionů obyvatel německých měst, vlastnící starší automobily s dieselovým motorem. Pro tyto obyvatele by to tedy znamenalo, že se se svým vozem nemohou dostat domů, do práce a tak dále. Tato problematika již nyní vyvolává tak bouřlivé reakce, že po zavedení modrých plaket se velká města jako je Berlín nebo Mnichov obává sociálních problémů a nepokojů, které by mohly vyvrcholit bouřlivými protesty a ignorováním modrých plaket.
Podle vyhlášeného mnichovského právníka Markuse Klamerta také existuje reálná možnost, že v případě zavedení zákona o modrých plaketách by nejen majitelé dieselových automobilů, nesplňující emisní normu Euro 5 a Euro 6 měli nárok na odškodnění. Zde vychází ze zásady poškození majitele státem zavedenou normou. V případě, kdy je hodnota nebo použitelnost vozu výrazně snížena státem zavedenou novou normou, je na místě kompenzace. Podle Klamera by zde mohl být nastolen stejný postup, jako v případě vyvlastnění pozemku či majetku ve jménu obecného zájmu.
Dokáží Němci najít kompromis?
V současné době se tak německá vláda snaží najít kompromis. Východisko, které by dokázalo zamezit zvyšování emisí a přitom nepoškodilo majitele dieselových automobilů. Například spolkový ministr dopravy Alexander Dobrindt přichází s návrhem aplikace modré plakety pouze na typ vozidel, které jsou v pohybu nepřetržitě – autobusy, taxíky, úřední, státní a služební vozidla a podobně. Dalším možným řešením je zavedení modrých zón tak jak stojí v současném návrhu. Do nich by ovšem měli povolení vjet i vozidla s plaketou zelenou, v případě že by vlastnili potvrzení, že v dané lokalitě skutečně bydlí nebo pracují.
Německo není jedinou zemí v problémech
Jedná se ovšem jen o návrhy. Realita je taková, že celý projekt modrých plaket je dle slov Jochena Flasbartha „u ledu“. Plán o zavedení modrých zón do roku 2017 byl příliš ambiciózní. Jedinou útěchou pro Spolkovou republiku Německo tak může být fakt, že ve stejných potížích jako ona se ocitlo několik dalších členských zemí Evropské unie. Podle dostupných informací zahájila Evropská komise řízení pro porušení emisních limitů s Velkou Británií, Itálií, Francií, Španělskem a Portugalskem.
