Nalézt na českých silnicích motoristu, který by byl s kvalitou aktuální infrastruktury spokojený, je asi nadlidský výkon. Návštěva zahraničí nám vždy připomene, jak by úroveň silnic měla ve skutečnosti vypadat. Lidé si nejčastěji stěžují na nekvalitní povrch, špatné značení a dokonce na chybějící komunikaci. Je pravdou, že co se kvality týče, máme se ještě čemu učit. Vybrali jsme sedm nejčastějších věcí, které našim pozemním komunikacím nedokážeme odpustit.
Předvolební marketing
Stav českých vozovek se velmi často stává okrajovým tématem předvolebních slibů nejedné politické strany. Nakonec se tyto sliby vytratí v mlhavém oparu a jsou zastíněny mnohem důležitějšími tématy. Dosluhující silnice jsou velkým problémem na celém území našeho státu. Odborníci však varují, že dalším přehlížením této problematiky se pozvolna dostáváme do vlastní pasti.
České silnice jsou v zahraničních magazínech často označovány za jedny z nejhorších v celé Evropě. Co si o tom myslíte vy? Je tato kritika oprávněná nebo se jedná o nepodložená fakta vycházející z polopravd a mýtů?
Povrch pozemních komunikací
Asi každý motorista si vzpomene na různé úseky pozemních komunikací, které se pod tíhou vlastního věku doslova vytrácí před očima. Obrovské množství prasklin, výmolů a děr se pozvolna dostávají do nechvalného posledního tažení. Podívejme se například na proslulou Pražskou ulici U Seřadiště. Takových případů se na území České republiky nachází stovka. Při porovnání se zahraničním povrchem jsme o několik vývojových let pozadu.
Se závorou hraničního přejezdu se rázem povrch silnice proměňuje v hladký a kvalitní asfaltový pás. Takové se u nás musí bohužel pracně dohledávat. Za celou problematikou stojí špatně zvolený styl oprav, který dává přednost nejnižší ceně zakázky. Díry ve své podstatě zakrýváme vypouklými boulemi a ty posléze na silnici vytvoří vlny.
Obdobných úseků neustále přibývá, o čemž vypovídá i proslaveně zvlněná D47. Na místo důsledné opravy se v této lokalitě a mnoho dalších následně setkáme s prostoduchou cedulí upozorňující na případnou nerovnost. Je tedy nutné snížit rychlost, to je zlaté české řešení bez jakékoliv efektivity.
Umístění kanálu
Kromě výmolů, vln a chybějících úseků asfaltového pásu se motorista musí ještě poprat se špatně umístěnými kanály. V určitých místech jsou natolik propadlé, že se vlastně jedná o zcela běžnou díru. Praha je takovými lokalitami přímo proslulá. Existují zde silniční úseky, kde se těmto kanálům zkrátka nevyhnete. Jednoduchým řešením by se mohlo stát jejich přemístění doprostřed jízdního pruhu. Na kolik je to neproveditelný úkol je už ve hvězdách.
Šalamounské místopisné značení
Je sice pravdou, že se v tomto ohledu české silnice hodně polepšily, a již nemusíme jet z Prahy po dálnici D5 do Německa směrem na nic neříkající Rozvadov. Konečně se na místopisném označení objevilo německé město Norimberk, které je pro cizince přece jen snadněji zařaditelné. I tak se stále najdou místa, kde se logičnost značení drží v podivuhodné rovině. Vyzkoušejte si vjet od Trojského mostu do tunelu Blanka, a ihned po pár stovkách metrů projedeme kolem cedule s vyznačenou odbočkou na Prahu Holešovice. Nikoho asi při označení nezajímalo, že z tohoto směru řidič právě jede.
Zbytečně velký počet dopravních značek
Udržet soustředěnost a pozornost za volantem svého vozidla na českých silnicích není vůbec jednoduché. Cizinci si stále častěji stěžují na obrovský počet dopravního značení, které naopak přehlednost podlamují. V některých případech není ani možné všechny značky zaznamenat, takže jedinou šancí, jak z této situace vyváznout bez psychické újmy je nastolení ignorace. Nešťastné dopravní značení se týká především symbolu pozor upozorňující na možnou komplikaci při průjezdu ve vyšší rychlosti. Motorista v takové chvíli zpomalí a když zjistí že se o žádný nebezpečný úsek nejedná, další obdobné značky začne ignorovat a následně se vlivem tohoto počínání může dostat do nepříjemné dopravní komplikace.
Na tuzemských silnicích se rovněž objevují nesmyslné zákazy předjíždění v naprosto přehledných úsecích nebo značka Stop na jinak standardní křižovatce. Podle určitých názoru je značka stop naprosto zbytečnou zprávou pro řidiče, kterému nakazuje zastavit a v nepřehledné křižovatce se před vjetím nejdříve rozhlédnout. To by však učinil i bez této značky.
Značky, které nejsou vidět
Představte si situaci, kdy jedete po dálničním úseku a během své jízdy narazíte na značku přikazující snížení rychlosti. Zařadíte nižší rychlostní stupeň a v očekávání vyhlížíte ukončení tohoto limitujícího úseku. Této zprávy se však nedočkáte a po nějaké chvíli začnete pozvolna přidávat než opětovně dosáhnete rychlosti 130 km v hodině. Nikoliv, o žádný vtípek silničářů se nejedná – pouze někdo zapomněl ukončující oznámení ke krajnici vozovky umístit. Ve své podstatě by nešlo o nic závažného, ale moderní systémy týkající se úpravy jízdy, jako jsou tempomaty si s takovou situací neumí poradit A omezenou rychlostí chtějí jet i nadále.
Kampak se ztratila dálnice
Asi největším problémem českých silnic, na který poukazuje nejvíce motoristů se týká prozatím nepostavených dálničních úseku. Česká dálniční síť je rozestavěná na všech svých koncích a mnohé části se teprve plánují budovat. Jak dlouho ještě budeme čekat na dokončení pražského okruhu nebo na dálnici do Rakouska s označením D3 a D2. Kdy přijdou zákonodárci s alternativním řešením neustále přetížené D1. Z historického hlediska je velkou ostudou, že ani po 28 letech od sametové revoluce není dokončený jediný dálniční obchvat hlavního města či se nezačalo pracovat na vývoji dálničního spojení Brna s Vídní. Pro radu si nakonec můžeme zajít i k našim polským sousedům, kteří dokázali své dálnice renovovat a prodloužit v rychlejším tempu i přesto, že se potýkají s náročnějším terénem.
Pozor práce na silnici
Práce na silnici je z pohledu zajištění bezpečnosti skutečně potřebná. Ať už se jedná o výstavbu zcela nových úseků nebo o opravu poničených částí infrastruktury dá se takový zásah do chodu plynulosti provozu pochopit. K nepochopení dochází při nástupu zkracování zeleně v době dopravní špičky, ke kterému došlo v nedávném čase na Strakonické v Praze. určitě by se pro tuto konkrétní operaci nalezl mnohem přívětivější a klidnější časový termín.
Rozhodně by asi nikomu nevadilo kdyby se pracovníci pozapomněli a nastoupili k sekání v nočních hodinách. O rušení nočního klidu by rozhodně nešlo. Pokud v dnešní době projedete minimálně 100 km po dálničním úseku bez jakéhokoliv rychlostního omezení nebo za absence rozdělané práce na silnici, dejte o tom ostatním vědět. Možná se totiž začíná celá situace ohledně našich pozemních komunikací vylepšovat. Do té doby buďme hrdí na odvrácené prvenství kvality asfaltového pásu v rámci celé Evropy.
